Řeka Bečva

4. srpna 2007 v 12:00 | monikulas-majitel |  řeky
Bečva rozděluje město na dvě části. Svým mocným tokem je řekou horskou, jejíž dva prameny vytékají v překrásných Roztokách Beskyd na východní Moravě poblíž slovenských hranic. Oba prameny již zakreslil J.A.Komenský na své mapě Moravy z roku 1627: "Bečzwa inferiorit fons" nedaleko "Rosenau" - Rožnova pod Radhoštěm, Dolní Bečva Rožnovská a také Vsetínská Horní Bečva nedaleko obce Hovězí. Obě Bečvy se stékají u Valašského Meziříčí. Dále pak teče v pohoří západních výběžků Beskyd k Hranicím, odtud k jihozápadu údolím ohraničeným po pravém břehu nejjižnějšími výběžky Jeseníků a Oderskými vrchy. Tomuto kraji dali Němci v předminulém století název "Mährise Pforte", moravská brána. Pojmenování se vžilo a používá se dodnes. Bečva teče kolem Lipníka nad Bečvou. Bečva dále protéká Přerovem a u Troubek se odděluje od hlavního toku Malá Bečva, která teče k Chropyni, zatím co hlavní tok se kilometr za Troubkami vlévá do Moravy.
Sotva se Bečva dostane do rovinaté krajiny, zpomalí svůj tok a vine se mezi poli a loukami. V této části má částečně upravené břehy. Pokud se tato úprava (regulace) neprovedla, trpěl Přerov častými povodněmi, pravidelně dvakrát do roka. Široké řečiště s nízkými břehy porostlými vrbím, nebo nízkými olšemi vytvořilo přečetné zákruty, v nichž voda vymílala dno a vyhlubovala hluboké tůně se zrádnými víry. V širokém korytě se vytvářely mělčiny a písčiny s hrázemi štěrku, na kterých se zachytávaly klády a kusy dřeva, jež voda přinesla z hor. Tůně a tišiny byly velmi zrádné, za což zaplatili někteří Přerované svým životem, když se koupali v těchto místech (poslední tůně byly v místech bagrování štěrku nad dnešní loděnicí ještě v 60tých letech minulého století). Nedaleko Přerova poblíž Kozlovic se kdysi Bečva rozdělila na dvě ramena od sebe značně vzdálená, která obtékala velký ostrov. Když pak velké přívaly jarních vod zavalily vedlejší rameno štěrkem, pomalu rameno vysychalo opadnutím vody. Zůstala jen stopa v krajině, která se občas zaplnila vodou. Tak vzniklo jakési jezírko "Stará Bečva", o něž býval spor mezi Přerovem a vrchností. O tom se zmiňuje významný historický dokument z 20.7.1686, podle něhož dochází v uvedený den mezi městem a přerovskou vrchností k dohodě. V bodě 6 smlouvy se výslovně praví "Rybaření ve Staré Bečvě u Michalova náleží podle ustanovení z roku 15810 vrchnosti, sečení trávy a dřevo z břehů se ponechává Přerovským". A tak známe i polohu Staré Bečvy. Však doposud nacházíme i v Žebračce stopy po ní. (Laguna byla vytvořena uměle rozšířením malého rybníčku, kde se těžil štěrk a písek). Poslední zbytky koryta Staré Bečvy u dnešní zemědělské školy byly zaváženy kolem roku 1965.
Za Prosenicemi odbočuje z Bečvy mlýnský náhon, který poháněl prosenický a lýsecký mlýn a Žebračkou vtékal do okolí Přerova. Náhon s rozděluje poblíž tržnice na Kopaninách na dvě ramena. Jedno rameno směřuje k bývalým vanovým lázním (Černé) a Malému mlýnu (dnes restaurace U mlýna) a u Sokolovny vtéká do Bečvy. Druhé rameno náhonu Strhanec pohánělo mlýn založený Na hrázi na počátku 18. století a mlýn Libosvár u Dluhonic, který byl také založen v 18. století. V jeho místech dnes stojí chemické závody Precheza.
Historie však mluví ještě o jednom mlýnském náhonu, jehož počátek byl na začátku dnešní Kozlovské ulice, kolem níž tekl pod samými měšťanskými hradbami a můžeme se o něm dočíst v listině Viléma z Pernštejna z 21.8.1503. Roztáčel panský mlýn, zvaný Velký a také ho používala soukenická valcha. Valcha měla přednost při užíváni vodního práva před mlýnem. Aby bylo v náhonu dosti vody, byla Bečva přehrazena splavem. Byl z klád a tlustých desek. za požáru v roce 1749 shořel i splav. Také Velký mlýn spálil oheň (odtud Spálenec). Most přes Bečvu byl jen jeden a byl postaven v místech brodu přes Bečvu v místech dnešního Tyršova mostu. Byl postaven z pevných dubových trámů spočívajících na jiných dřevěných pilířích. Na straně přítoku ochránily most silné šikmé nárazníky proti ledovým krám. Ale i přesto býval po velké vodě most vždy poškozen. S tím se však počítalo, a proto Beňov, obec poddanská, patřící k přerovskému panství, byla povinna robotou dovážet do Přerova klády potřebné k opravě mostu.
V předminulém století používali Bečvu plťaři k plavení dříví. Ve Valašském Meziříčí sestavili voraři z klád vor, čili plť, a plavili se k Přerovu, někdy i dále. Říká se, že dřevo dodávali až do Vídně. Cestou dřevo prodávali. Vzhledem k tomu, že nebyla železnice ani nákladní auta, tak vorařská živnost byla prosperující. Na starém zobrazení Přerova v 18. století jsou i plťaři na Bečvě, jak se dlouhými bidly odrážejí. Bečva byla v té době hlubší a tak poskytovala možnost takové přepravy.
V zátokách a tůních bylo mnoho ryb a raků. Vždyť už pernštejnský urbář z roku 1564 praví, že přerovští rybáři jsou povinni platit o sv. Jiřím (24.4.) dávku, jako plat z řeky Bečvy, 1 kopu a 13 a půl groše přerovské vrchnosti. Pravděpodobně z té doby se zachoval i hostinec v Mostní ulici U Zlaté ryby (majetek rodiny Skřečků), kde se připravovala chutná rybí jídla, nejvíce smažená. Je možné že hospoda vznikla později, ale je dokladem bohatství ryb v Bečvě.
Dokud nebylo umělé výroby ledu, lámal se led na Bečvě pro přerovský pivovar a také pro hostince. Tehdy ožila Bečva těžkými formanskými vozy, které led rozvážely po městě do lednic (byly to specielně upravené místnosti nebo sklepy). V zimním období zamrzlá Bečva sloužila i k zimním radovánkám. Na počátku minulého století si lidé nechtěli dát líbit rozmary Bečvy a spoutali ji pevnými břehy. Dno řeky se vyrovnalo a zároveň snížilo. Byl postaven rybník souběžně s Kozlovskou ulicí. V těsném sousedství tohoto rybníku byly ještě 3 menší, u kterých stávaly nízké domky Koliby (dnes centrální tenisový kurt na straně k rybníku). V letech 1950 - 1960 byl velmi populární obyvatel Koliby pan Koša, který v zimě vždy uvařil pro bruslící hrnec čaje a staral se i o břehy u těchto rybníčků.
Regulace probíhala okolo let 1903. V 90tých letech minulého století byla i vyhledávaným místem pro koupání. Mezi velmi oblíbenými místy bylo tzv. Ostende, dnes v úrovni nehlavního tenisového dvorce. Bečva byla také zahrnuta do plánu při stavbě kanálu Labe-Odra-Dunaj a v Přerově měl být velký přistav v návaznosti na železniční trať. Byly vpracovány podrobné studie a tato myšlenka se občas znovu objevovala. I když byla provedena regulace Bečvy a její tok byl upraven, dokázala řeka svou ohromnou sílu v červenci 1997, kdy Přerov a celou Moravu postihly ničivé záplavy. Město bylo z větší části zatopeno, byly zničeny domy a poškozen majetek, ale to nejhorší postihlo okolí Přerova - vesnici Trubky, kde si záplavy vyžádaly i lidské životy, Bochoř a spoustu dalších obcí.
Bečva v Přerově je používána i k sportovní činnosti. Po roku 1900 byla vybodována Městské plovárna (na pravém břehu Bečvy za mostem Lávka, dnes zde roste pouze tráva) za zahradou mlynáře Hégra. Projekt vypracoval městský stavební Ing. Černý a 2.června 1900 byla městskou radou odsouhlasena. Stavbou nádrže byla pověřena firma Hrůza a Rosenberk z Olomouce, stavbou kabin stavitel A.Mrkvička z Přerova. Nádrž měla 14 metrů šířky a 40 metrů délky. Voda byla do nádrže čerpána se samostatné studny pod strojovnou. Dne 1. srpna 1900 byla poprvé načerpána voda do nádrže. V roce 1923 byla provedena rekonstrukce a postaveny nové kabiny a byla zřízena pláž na slunění. Během let byla plovárna upravována a sloužila až do roku 1970. Asi do roku 1965 se nacházela na řece Bečvě pod Plovárnou půjčovna loděk (veslic), která se těšila velké oblibě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama