Řeka Oslava

4. srpna 2007 v 12:16 | monikulas-majitel |  řeky
Řeka Oslava je vyhledávaná kvůli krásné přírodě, která se zachovala díky těžké dostupnosti údolí zaříznutého hluboko ve skalách a kopcích. Nachází se na jihovýchodním okraji Českomoravské Vysočiny u města Náměšť nad Oslavou na Třebíčsku.
Nejkrásnější část řeky je takzvaná Divoká Oslava, kde se cesta vine chvíli po skalách i s pomocí řetězů, chvíli suťovými poli v prudké stráni nad řekou a pokud chcete poznat i místa skrytá, nevyhnete se ani brodění. Cesta Divokou Oslavou není vhodná pro cyklisty, i když už jsem jich zde několik potkal. Připomínali však spíše nosiče kol - pot se z nich řinul a na cestu bez kamení a skal čekali jako na smilování.
Romantické údolí řeky Oslavy, kterou místní nazývají Oslavka, lákalo už za první republiky trampy. Ti zde zakládali osady i během druhé světové války a hojně i v druhé polovině 20. století. Řeka se tak stala mezi trampy legendární. V divokých soutěskách mimo značené cesty se i dnes nachází několik ryze trampských srubů, které ale najdete jen stěží. O trampech na Oslavce pojednává několik knih, které uvádím závěrem.
Celou oblastí vede více tras po obou březích, takže ideální je si na podrobné poznání Oslavky vyhradit dva až tři dny. Pokud chcete stihnout ty nejhezčí místa během jednoho dne, nabízíme vám jednu šibalskou trasu. Proč šibalskou? Protože pouze díky jednomu brodění poznáte z obou břehů řeky ty nejkrásnější místa a ujdete přibližně 15-20 km.
Krásné výhledy ze skalní vyhlídky nedaleko Glorietu
Začneme v Náměšti nad Oslavou, kam se dopravíme vlakem, a pokračujeme po levém břehu řeky sledujíce červenou značku. Jakmile sejdeme k řece u tábora U Vlasáka, nacházíme se již v údolí Divoké Oslavy. Z pěšiny podél řeky pozorujeme kameny a peřeje, občas lezeme kolem skal nad řekou a po několika kilometrech dojdeme až na zříceninu hradu Lamberka. Je z ní krásný pohled přímo dolů na řeku. Pokud bysme pokračovali dále po značce, dojdeme do poměrně nudné části tzv. Dlouhé Oslavy, kde bysme míjeli jednu chatu za druhou. A že jich tam stojí požehnaně. Této oblasti se vyhneme sestupem po příkré a téměř neznatelné stezce vpravo přímo při vstupu na zříceninu Lamberka. Přebrodíme řeku a vydáme se asi 200 metrů proti proudu řeky, tam narazíme na větší cestu a ta nás dovede stoupáním přímo na zelenou značku. Prohlédneme si zbytky zříceniny Sedleckého hradu a stoupáme po zelené na vyhlídku Na Sedle. Odtud už se nabízí pěkné výhledy na celé údolí.
Dále pokračujeme k vyhlídce Gloriet, která ale kvůli porostu nenabízí příliš výhledů. Nejkrásnější výhledy ale najdeme ještě dále po zelené značce na skalní vyhlídce, ke které se musí od stezky poodejít směrem dolů k řece. Poté dojdeme na lovecký zámeček Vlčí kopec, který nechal postavit hrabě Haugwitz. Nyní slouží jako školící středisko Jihomoravských Energetických závodů. Pokračujeme po zelené značce ke Skřipskému mlýnu, odkud můžeme vystoupat na zříceninu Kraví hory a dojít pod Ketkovický hrad.
Ketkovický hrad, zvaný Ketkovák nebo také Levnov je legendárním místem a bývalým centrem trampingu. Na jeho vrchol můžeme vystoupat neznačenou, ale o to pěknější cestou mezi skalami od soutoku Chvojnice a Oslavy. Na této skalní cestě se v minulosti bohužel zabilo už několik lidí, zejména v noci nebo v zimě na zledovatělých skalách, takže opatrně.
Z Ketkováku můžeme buď výlet ukončit v Senoradech, odkud jede autobus. Nebo zvolit rychlou cestu na vlak přes Ketkovice do Rapotic. Nebo zakončit výlet údolím potoka Chvojnice, které nabízí ještě spoustu pěkných zákoutí. A nebo pokračovat podél Oslavy do Oslavan.
Do Oslavan vede žlutě značená cesta přes pěknou skalní vyhlídku Malá Skála a několik dalších. Můžeme se také vydat těžší cestou s několika brody přímo podél toku řeky. Potkáme tak ještě několik skal a naopak nepotkáme skoro žádné turisty, takže ideální cesta pro zamilované páry. (moje manželka zasněně přikyvuje...)
Knihy o řece Oslavě:
  • Trampská historie řeky Oslavky, napsal Lucan (Jiří Skurovec), vydaly Oslavské boudy v roce 2004. Kniha je zcela rozebraná, jakmile bude dotisk, najdete ji i v našem eshopu. Obsahuje i kresby trampských srubů minulých i současných.
  • Trampská vzpomínání, napsal Jiří Lysák, vydáno vlastním nákladem v roce 2006. Historie trampingu na řece Oslavě za druhé světové války.
  • Pooslaví a Pojihlaví, napsal Jiří Lysák, vydáno vlastním nákladem v roce 2005. Podrobný turistický průvodce včetně mnoha tipů na neznačené cesty a zajímavosti. Jediný nedostatek, který bych vytknul, je autorova shovívavost k době komunismu. V historické části se pouští i do opěvování socialistického budování a z negativ se dočtete pouze: "Byly chyby a omyly, ale ty se dělají vždy při nastolování nového režimu.". Omylem bych si nedovolil nazvat 10.000 nevinně popravených, umučených v lágrech a při výsleších i zastřelených na hranicích, 250.000 lidí vězněných, 400.000 lidí prchajících z této morálně a ekonomicky komunisty zdevastované země...
Zdroje vody: nejjistější jsou pumpy u chatařů, zejména pod Ketkovákem asi 200 metrů od řeky směrem na Senorady. Studánka je dále po proudu při cestě podél řeky, kde se musí brodit, asi v půli cesty mezi Ketkovákem a prvními chatami pod Čučicemi na levém břehu. Studánka "U berana" je o cca 3 km dále na pravém břehu a také pod Novou Vsí je "Svatá voda".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama