William Blake - Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině.

8. prosince 2011 v 15:37 | Monii |  *Moje kecy*
Poprvé, kdy jsem něco slíbila, a dodržela jsem to, že? No, je toho převážně dost, za ty tři měsíce se toho vážně nasbíralo mnoho. Možná, abych začala ne?


Je to těžké, neskutečně těžké. A taky vysilující, depresivní, pesimistické, ale taky báječné. O čem "mluvím"? Samozřejmě, střední...

William Blake - Odpouštění je větším důkazem lásky než žárlivost.

Víte, je to prostě na vážkách. Někdy, když ráno vstanu, a předešlý den jsem se na učení absolutně vykašlala, dělá se mi špatně a nejradši bych zůstala doma. Vždycky tak ležím, v ruce držím mobil, kde je čas 4:40 a říkám si: "Do prdele, stojí mi to vůbec za to?". Říkala jsem to asi předevčírem mamce, a ta říkala, že to jsou obyčejné deprese. A musím vám řct, že jsem "opravdovou" depresi ještě nikdy nezažila. To bylo takové dětské, obyčejné banality. A když jsem ještě přemýšlela nad tím, jak bych se vyhrabala z depresí (a vlastně vůbec nevěděla, jak se při nich cítím), napadlo mě prostě jen to, že všechno jde, takže se vyhrabat i z nich. Ano, jde to, samozřejmě že to jde, ale chce to fakt silnou vůli a neztratit nad něčím hlavu. Ke známkám a depresím se vrátím později.
Teď je tady ale ovšem ráno, kdy jsem se předešlý den učila a je mi kvůli toho následující ráno úplně báječně. Ze začátku, když se natahujete po mobilu, tak si ani neuvědomujete ten báječný den, ale jakmile se vám v hlavě urovnají všechny myšlenky (a vy vlastně začnete pořádně myslet a přicházíte na to, co jste dělali včera), je vám do zpěvu. A musím říct, že ten celý den pak vypadá úplně jinak, lépe.

William Blake - Lidé mohou změnit svůj život změnou svých myšlenkových postojů.

No, tak se vrátíme k těm ranním depresím a naší třídě, jak to prožívá ona. V podstatě to máme všechny úplně stejné (všechny = ve třídě ani jeden kluk, fakt paráda). Ptala jsem se asi pěti holek, jestli se jim někdy honí hlavou takové myšlenky, jako mě, a odpověděly okamžitě a pohotově, že je to taky u nich běžná ranní záležitost. Chápete už, o čem mluvím? Jestli začínám mít deprese v patnácti, co budu dělat třeba v šedesáti? To snad umřu z toho, že nemám na večeři rohlík a můj oblíbený salám?
Nebo jsem ještě říkala mamce, že jedna holka od nás ze třídy chtěla jít dříve domů, aby se mohla jít učit literaturu na další den, z které jsme psaly. O jiné holce jsem jí už neříkala, ale jde o to, že ta se prostě nedokázala naučit somatologii (o lidském těle), tak se doma rozbrečela a nakonec se s ní mamka učila celý den, dokud se to nenaučila. Jo, oproti tomu jsou mé ranní monology úplnou ptákovinou... No, ale k věci. Jak jsem teda mamce říkala o té holce s literaturou, řekla mi, že to jsou jenom známky a nemám se z toho stresovat, protože vlastně o nic nejde. Hlavně, že mám prolézt. Myslím, že v tu chvíli mě chtěla spíš uklidnit, protože pochybuju, že by mi to tak řekla i v "normální situaci". Tak jsem jí na to odpověděla, že prostě nemůžu ˜"jen tak prolézt", vždyť jsem v životě neměla čtyřku na vysvědčení. No, a ona mi na to odpověděla: Tak vítej...Takže se když tak můžete přidat do klubu čtyřkařů, jste srdečně zváni a hlavně, jste vítáni (o přihlášky se postará mamka).

William Blake - Vždy říkej, co si myslíš, a podlý člověk se ti vyhne.

Nejde o to, že bych byla naštvaná kvůli tomu, co mi mamka řekla o těch známkách. Vlastně jsem jí za to vděčná, že po mně neřve, ale je smířená s tím, že je to fakt makačka. Já vlastně ani nevím, proč se v tom tak šťourám. Myslím, že bych měla bych být fakt ráda za to, jakou mám mamku, a vlastně rodiče celkově. Fakt nevím, o co mi jde. Ale u mamky mi to přijde jako nějaký obrovský obrat. Vždycky to u nás totiž byla ona, kdo nás dokopal k učení, a nebýt ní, možná nejsme ani tam, kde jsme teď. Taťka byl vždycky za toho tolerantního, co se týče školy, ale najednou, jako by si prohodili role. Ne, že by mě sekýroval za to, že se neučím a nesnažím se, to ne. Spíš, vždycky když donesu nějak test, vždycky se zeptá, proč jsem to udělala tak, a ne tak, proč to není lepší. Jako, že by se po mně vyloženě řvalo v životě, to fakt ne, to nemůžu napsat. No, možná, jak jsem byla malá, a dělala jsem ptákoviny, jako otočit si stůl, abych seděla u okna a byla jako ve škole, nebo v obchodě, když mi mamka nechtěla něco koupit, tak jsem brečela celou cestu domů a doma jsem tak dostala, že bych na to v životě nezapomněla, ale to je zase něco jiného :D.

Achjo. Sama už vlastně nevím, co psát... :D. Jak jsem si to tak četla pozpátku, vlastně celý článek vůbec nedává smysl. Je to na nic. Ale ještě se vám musím pochlubit, že jsem vytvořila a vložila titulky do jednoho traileru. Jestli jste četli knížku Hunger Games - Aréna smrti, tak víte, že je natočen film a 23. března má v Americe premiéru. No a kdopak vytvořil české titulky k traileru. Achjo, jsem na sebe pyšná :D. No, a pokud jste nečetli knížku, tak vám ji milionkrát doporučuju, je to úžasná kniha a na film se taky těším.


Takže, pokud jste zarigistrovaní na youtube, budu ráda za palec nahoru, případně komentář :)

Víte, vlastně jsem na sebe pyšná ve více věcech. No, tak pochopitelně v těch základech - nepiju, nekouřím, drogy neberu :D (ne, to fakt není vtipné, jenom když to je napsané, vypadá to jinak, než když si to myslím). Dále se vzdělávám tím, že se dívám na americké seriály s českými titulkami. Ve škole se snažím učit a doma se snažím do té školy patřičně připravit. Doma taky toho nedělám nejméně - Ve čtyři a večer chodím se psem, starám se o králíka (který je můj, takže je to samozřejmost, že se o něj postarám, ale ať je těch věcí na seznamu více, že jo :D), vyklízím a naklízím myčku dokola jak debil (ne, to není nic špatného), vytírám, zalívám kytky, utírám prach (prostě a jednoduše uklízím), učím se... Když vezmete v úvahu, že mám o 2 roky staršího sourozence, který dělá kulové, v podstatě toho nedělám zrovna dvakrát málo.

No, jsem prostě geniální :D... Vyznělo to ale strašně sebevědomě, takže to podám jinak - dělám věci, jako každý jiný student na střední škole a ještě si stěžuju. No, tohle je mnohem lepší...





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marti Marti | Web | 8. prosince 2011 v 17:31 | Reagovat

Jsem s tebou .. není to žádná legrace, ale nějak se s tím musíme všichni porvat ..
Když tě mamka takhle podporuje to je senzační :) Je úžasné mít rodiče, kteří zbytečně někřičí a do toho tvrdí, že ti to má nějak pomoct ..
Jinak, děkuju za pochvalu článku :) Na tyhle témata se mi články píší dobře, protože mi to z hlavy jde do prstů tak nějak samo :)
Tak se měj hezky, užívej si předvánoční čas ... a pozítří už je sobota :)

2 Das Das | Web | 8. prosince 2011 v 21:23 | Reagovat

Jak na to tak koukám.. vůbec se příští rok na střední netěším. Snad jen to, že budu stávat o hodinu déle než ty, páč autobus jezdí v 6:30 a pozdějším by mi to asi nevyšlo.. Chystám se na gympl a po naší flákací základce to bude velká rána.. pokud mě však přijmou, ale doufám, že jo.
Jinak neboj se, časem si ve všem uděláš systém a ani ti nebude připadat, že toho máš hodně. :) Si pamatuju, jak byla sestřenka taky dost vyjukaná první rok na sřední (přírodovědné lyceum), ale dnes už je zvyklá.. :)

Bože, já v úterý ejla do ČB tím autobusem, kterým budu příští rok jezdit do školy. Já prostě nevstanmu! Netrefím na další zastávku, netrefím ke škole, ve škole se ztatím.. jedoduše můj orientační smysl je.. hodně špatný.

Hunger games je hodně dobře recenzováno, takže si ty knihy taky hodlám pořídit, ale v tý vánoční mi to nějak nevyšlo, nevešlo se. :D
Ty titulky se ti fakt povedli, šikulka! Ten trailer je.. božský! luxusní! Holka, mám chuť vletět do knihkupectví a okamžitě si tu knížku koupit a začít jí číst! :D A na ten film se taky těším, vypadá to dobře, ale nejdřív chci mít přečtený knihy. :))) Fákt.. kvůli tomuhle neusnu. :DD

3 Das Das | Web | 10. prosince 2011 v 10:09 | Reagovat

nmáš taky nenávidí koupání.. teda v tom smyslu, že je tak zaprasenej a zasmraděnej od bahna, že ho musíme vecpat do sprcháče a osprchovat ho. :D Jinak je do vody blázen.. ale upřímne, taky by z toho mola neskočil. :D

4 Kate Kate | Web | 10. prosince 2011 v 10:21 | Reagovat

Dvěma kamarádkám jsem koupila knížku a dvěma dalším bižuterku. A jedné sypanej čaj. :D
Já bych se na to za tu krátkou cestu asi taky nemohla soustředit. Dobře se mi čte, třeba když jedu někam dlouho autem, nebo autobusem (myslím tím třeba zájezd), ale když jedu někam krátkou dobu, tak to ne. :D
Kdybych to nebrala tak, že mi to vždycky něco vyrovná, tak se z toho zblázním. :D

Deprese, deprese. Snažím se s nima moc nekamarádit, ale je to čím dál tím těžší. Když ti padá na hlavu hned několik předmětů, tak se jim těžko brání. Já to mám sice se známkami lepší než ty (takže si nemám na co stěžovat), ale zase je nutně potřebuju k tomu, abych měla body u příjimaček. Je to složitý. :D Každopádně ti držím palce, abys to nějak zvládla.
Ono v podstatě vážně jde jen o to prolézt, protože nikdo se tě nebude ptát na to, jaký's měla známky. To s těma holkama, to mi přijde trochu jako hysterie. :D A znám ji moc dobře. Já jsem totiž hrozná stresařka... No, pokud to nezvládneš na lepší známku než čtyřku teď, tak na konci roku určitě. ;) Měla by sis vzít příklad z mojí sestřenky, ta má na vysvědčení čtyři čtyřky a je spokojená. :D Já jsem vyřízená i ze dvojky, takže já bych měla mlčet. :D

5 Kris Kris | Web | 10. prosince 2011 v 10:30 | Reagovat

To kdybych tak dokázala! Já mám špatný pocit, i když se učím. Jsem stará nervóza, všeho se bojím, všechno moc řeším, a ten dobrý pocit na začátku dne nemívám prostě nikdy. :D Ale teď si připadám dost divně, protože se stresuju jako ty a zdaleka to u nás není tak zlé… Zdravotka je prý strašně těžká škola… Nevím, jestli bych to zvládla (se svými pravidelnými depresemi pravděpodobně nikoli), kdybych tam chtěla jít. No, vzhledem k tomu, že se mi dělá mdlo při odběru krve a při sešívání v sobě musím silou vůle držet snídani, se tam nechystám. :D Na druhou stranu to třeba někam dotáhneš. Co mám dělat já? :D
Jinak je zvláštní, že to mám teď tak nějak podobně… Mamka byla vždycky naštvaná za každou dvojku a taťkovi to bylo jedno, teď k vysvědčení mamka říká: „No tak to budeš mít blbý, no, to se nic nestane. Když nejde o život, tak jde o hovno.“ a taťka hrncuje, jaká je to škoda a tak podobně… Zvláštní.
Knížku Hunger Games jsem četla, ale jen první díl. Trailer mě dokonale nadchnul, už když jsem ho sledovala někdy před měsícem poprvé, titulky se ti moc povedly. :D Jen na sebe buď pyšná :D Já jsem na sebe někdy až nezdravě moc :D

6 Kris Kris | Web | 10. prosince 2011 v 10:33 | Reagovat

A chtěla jsem se zeptat, když už jsem tady tak dlouho nebyla, co tvoje veledílo? :-D

7 Veru Veru | Web | 10. prosince 2011 v 21:48 | Reagovat

Mě to příští rok taky čeká, mám trochu strach, ale doufám, že to nebude tak hrzoné, no...

8 Dadie Dadie | Web | 12. prosince 2011 v 17:06 | Reagovat

máš môj like, ten trailer ma dostal, teším sa na film aj keď neviem či by ma knihy až tak bavili. No a ranné depkačenie dobre poznám :D Ešte zo zatvorenými očami hľadám dôvody prečo neísť do školy a čo by som si tak mohla vymyslieť. Na školu som sa v podstate vykašľala, snažím sa ignorovať všetky päťky.
Monii ty si tuším na zdravotnej, prepáč ak sa už dobre nepamätám. Máš šťastie na takú mamu, aspoň vie, že sa snažíš.
Tuším sisi nejako obľúbila Williama Blakea :D

9 Baruš Baruš | Web | 15. prosince 2011 v 22:06 | Reagovat

Nazdar Brouku.
Přišlo to !!! :D Tvoje SB "retardovaná Baruš" se vrátilo na svoje místo! :D
Cha cha chááá :D
A jestli stále stojíš o mé nesmyslné a naprosto debilní komentáře, ozvi se. :) :)

10 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 0:40 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama